Psychické týrání - domácí násilí.

09.09.2011 11:24

 

Psychické vydírání je jen jednou z forem domácího násilí. Má mnoho podob – od opakovaného odmítání, ponižování a zastrašování přes nepřiměřené omezování, izolaci od kontaktu s jinými osobami až po neposkytování citové odezvy.

psych_tyer_0.jpg

O původu a příčinách psychického vydírání, či násilí psychologie stále diskutuje. Podle výpovědí těch, kteří se staly terčem domácího násilí, spočívá hlavní příčina násilného chování partnera v jeho povahovém a osobnostním založení.

"Lidé dopouštějící se násilí a zneužívání druhých jsou většinou impulzivní, nezralí, se sklony k depresi"

Výzkumy o psychickém vydírání - domácím násilí.

Podle empirických šetření postihuje domácí násilí asi 10% partnerských vztahů. V ČR je typickým agresorem muz. Dalším typickým znakem domácího násilí v českých rodinách je asistence dětí. Pouze v 10% vztahů zakalených domácím násilím nefigurují přítomné děti. V 90% děti bývají přímými svědky násilných incidentů mezi rodiči anebo jsou s následky týrání matky konfrontovány takříkajíc mlčky a pokradmu, např. registrují tělesná zranění matky či odezírají její psychické problémy jako strach, sklíčenost, překrucování toho, co se stalo (například když se matky ptají po původu jejích zranění).

Jak se cítí oběť?

Řada obětí svou situaci zpočátku tají. „Mnohdy jim to trvá i léta, než se rozhodnou s věcí něco udělat.
Jakákoli agresivní obrana proti násilí je však ze strany oběti většinou velmi obtížná. Obvykle se výbuch hněvu setkává s chladem agresora, který jej použije k další viktimizaci a přenesení pocitu viny za konflikt na oběť. Oběť se pro agresora stává věcí, tak se ho její utrpení netýká. Hněv oběti se postupně přetváří do úzkosti. Narůstající stres a postupné vyčerpání se začne projevovat i na tělesné rovině. Začnou se objevovat psychosomatické poruchy, nejčastěji žaludeční potíže, kardiovaskulární problémy nebo kožní onemocnění, jako je ekzém. U oběti se rozvíjí generalizovaná úzkostná porucha a deprese. V této situaci si již oběť nemůže pomoci sama. Násilí i přes její veškerou snahu neslábne, ale naopak se stupňuje. Vyčerpání z neustálého stresu může být přitom způsobeno spíše než dramatičností situace pocitem bezmoci. Oběť je bez energie a žije v trvalé úzkosti.
"Kdybych si mohla vybrat mezi tělesným a slovním týráním, vybrala bych si bití, po něm zůstanou alespoň viditelné následky, máte důkaz a lidé vás možná politují."
Slovní týrání vás může dovést na pokraj šílenství, ale nikdo vám neuvěří, protože rány nejsou vidět. Žijete v permanentní hrůze, kdy klapnou dveře a partner se vrátí domů.
Protože se u oběti jedná o opakované a mnohočetné násilí, je pravděpodobné, že se u ní rozvinou příznaky posttraumatické stresové poruchy. Ty se někdy mohou objevovat ve formě opožděných psychosomatických obtíží nebo flashbacku i dlouho po vyřešení problému. Častou obranou, po níž oběť sáhne, aby dokázala pod tlakem násilí žít, je disociace. Oddělí snesitelné prožívání od nesnesitelného, to odfiltruje a zapomíná, aby se alespoň částečně mohla chránit před vnitřní bolestí. Ne zřídkakdy obrátí oběť svou agresi proti sobě a rozhodne se uniknout nesnesitelnému tlaku sebevraždou.

Obraťte se na odborníky, pomohou vám.

Od ledna 2007 může být agresor, tedy i žena, policií vykázán ze společného bytu či domu až na deset dní, v průběhu kterých může partner využít služeb specializované poradny Intervenčního centra pro osoby ohrožené domácím násilím.

Vzepření se násilí nebo pokus odejít může agresora přivést ke zjevnému násilí. Agresor propadne panice a zuřivosti, snaží se vystupňovat provokace, aby se oběť dopustila chyby. Při rozchodu vyvolává pocit, že byl obětí opuštěn, a tak se snaží znásobit její vinu. Pokud se oběti podaří uniknout, násilí se často nezbaví. Agresor udržuje svůj vliv nad obětí prostřednictvím vazeb, které má ještě k dispozici.
Rozvodové procesy se neustále protahují a oběť je ve snaze neúnosný stav co nejdříve ukončit ochotna i k velkým ústupkům. V rodinách, kde se ženy staly obětí domácího násilí, se druhotně stávají obětí i děti, které se staly svědky násilí. Prostřednictvím dětí si může vylévat zlost i oběť na agresora, děti se tak stávají terčem násilí určeného někomu jinému.

Snaha řešit násilí v rodině pomocí právních prostředků se nesetkává u obětí s příliš kladnou odezvou také proto, že trestní stíhání vede nutně k rozpadu rodiny a k sekundární viktimizaci oběti, která je s násilím konfrontována v dalším vyšetřování a případně i soudním líčení. Uvalení vazby na pachatele řeší problém násilí pouze dočasně, stejně tak rozvod v případě, kdy manželé nemají dostatečné prostředky pro zajištění samostatného bydlení. Většina viktimologů se v současné době kloní spíše k neformálnímu řešení konfliktu za předpokladu, že se násilí podaří včas odhalit. Oběť si přeje spíše získat podporu a pomoc než potrestat pachatele násilí. Proto se v souvislosti s řešením domácího násilí dostávají do popředí poradenské instituce, které jsou schopné oběti zprostředkovat různé formy psychologické i právní pomoci.Intimní vazby mezi obětí a agresorem se paradoxně stávají také největší překážkou při hledání pomoci u domácího násilí. „Oběť má strach z jakýchkoliv důvodů opustit pachatele a domov, ve kterém s ním žije. Má pocit, že bez pachatele nemá šanci přežít, i když objektivně pachatel nijak výrazně nepřispívá na domácnost, nepomáhá s dětmi a ani s ničím dalším a spíše je sám pro rodinu zátěží,“ potvrzuje Lenka Gazdová. Blízké vztahy blokují také ochotu oběti oznamovat násilí policii nebo okolí a i v případě zjevného trestného činu se oběť brání spolupráci s policií a soudy a nezřídka se nakonec vrací zpět k násilníkovi. Vyšetření násilí tak vůbec neproběhne, protože podle našeho právního řádu musí v případě příbuzenského vztahu oběti s násilníkem dát oběť se stíháním agresora souhlas. Je-li ale agresor většinou stíhán na svobodě a oběť se musí vrátit do společné domácnosti, často po vypovězení zážitku svůj souhlas odvolá. V takovém případě ovšem již nemůže vyšetřování znovu obnovit.

Diskusní téma: Psychické týrání - domácí násilí.

Datum: 29.01.2015

Vložil: Melinda

Titulek: Re: tyran

Ahoj Petro, sama jsi ho pojmenovala tyran.
CHceš s tyranem strávit celý život?... nebo mládí?
On nezmění se, musíš se změnit ty. To znamená vše přehodnotit a změnit myšlení, své postoje, dogmata a staré mentální vzroce .....nenechat si to líbit, vážit si sebe sama a udělat vše pro to, abys s dětmi žila v klidu.
Varianta co můžeš udělat, ale rozhodnutí je na tobě a za svá rozhodnutí si každý nese zodpovědnost.
Lidi se bojí zodpovědnosti a tak se bojí dělat i různá rozhodnutí a změny.
Můžeš si najít pronájem 1+1 (2+0), přestěhovat se s dětmi, požádat na sociálce o doplatek na bydlení - tam jim vylíčíš situaci, že jsi musela od muže odejít kvůli týrání. Současně můžeš požádat o rozvod - už s ním nebydlet a snášet to peklo.
Po soudu budeš mít výživné, svůj plat a třeba další příspěvky na bydlení či dorovnání, takže hlady trpět nebudete. Podle mých zkušeností je lepší se uskromnit a žít v klidu a radosti, než mít vše hogo- fogo a žít ve stresu, v křiku, strachu a nepohodě.
Zařízení se dá koupit po bazarech a oblečení po sekáčích. Hodně se ušetří a věci se seženou pěkné za pár korun.
Všechno jde vyřešit, jen chtít...udělat změnu a rozhodnutí.Pokud nebudeš mít hlídání - v práci ti nesmí nutit přesčasy a odpolední směny. Můžeš se obrátit na pracovní úřad - pokud by ti v práci dělali potíže o radu jak to máš řešit.
S tyranem, alkoholikem a podobnými se opravdu žít nedá. A je na matce, jaký vzor rodiny svým dětem připraví - zda harmonické prostředí, nebo cirgus, řev, hádky a nervozitu.
Děti se učí jako opičky - co vidí doma tak se pak chovají a navíc může se to odrazit na jejich psychice a dalším vývoji.
Tak hodně síly a odvahy do změn.
Udělej něco pro sebe a děti.
Druhý si k nám dovolí to - co my samy mu dovolíme.
Mel.

Datum: 25.01.2015

Vložil: Anna

Titulek: Psychické týrání?

Dobrý den.S manželem jsem se potkala v roce 2008,již tehdy byl v podmínce za finanční podvod,a tak abych ho ochránila před vazbou tak jsem za něj zaplatila 400000 tisíc.Začali k nám jezdit jeho deti.Ale moje deti vždy dělali všechno špatně.Neustále na me řval,že je nevychovavam.Vše jsem dělala špatně.Řval na me hlavně před detma.Těm jsem vždy říkala ať se do toho nepletou,aby je nezbil.Jenže bohužel se to stalo.Adam můj mladší syn ma ADHD,a je takový jaký je.Takže fyzickým ani psychickym trestům se nevyhnul.Před dvouma rokama jsem se rozvedli protoze prý opět zpronevěřil v práci peníze.A žili jsme spolu dál.Akorát,že jsem ho zivila.Platila jsem jeho dluhy,kupovala cigarety,tabák,jidlo...oblečení.V loni si v novém zaměstnání našel přítelkyni.Kdysi lehká deva,fetacka a dokonce dealerka drog.Loni v listopadu se k ni odstehoval.V prosinci jsme byli uz zase spolu.Adama opět zbyl,ucho i tvář měl uplne černou.Ja jsem odešla s kamarádkama v sobotu na mejdan a přišla jsem v neděli.Když jsem se převlékla tai to přišlo.Začal na me ječet jak jsem si dovolila odejít na noc pryč,skym jsem tam spala.Adam i sousedi opět přítomni.Po týdnu se zase zbalil a odešel k te fetacce.Jenom se chci ujistit,že uz o něj nemam bojovat.děkuji An

Datum: 27.01.2015

Vložil: Melinda

Titulek: Re: Psychické týrání?

Ahoj Aničko,
Vyžeň ho svinským krokem, okamžitě, to jsi měla udělat hned při prvním náznaku násilí. Natož o něj bojovat!!
Kde je tvá důstojnost, že si to necháš líbit? Memáš se ráda, že si necháš ubližovat? Kde je tvá sebeúcta???
To vše potřebuješ posílit a změnit. Najdi si na netu stránky:
"Žena je láska" tam najdeš video- rozhovory i dobré rady.
V žádném případě se už s takovým člověkem nikdy nestýkej a úplně ho propusť ze života a ze své mysli.
Týrá jak tebe, tak děti a dopustíš to!!! ???
Navíc chlap má být ochráncem a oporou a má se umět postarat o rodinu a ty mu ještě platíš dluhy? Zamysli se nad sebou, všichni děláme nějaké chyby, ale je třeba se z chyb poučit a neopakovat je. Začni makat na své sebeúctě na lásce k sobě a dětem - aby byl váš život bezpečný, harmonický a to jde i bez chlapa. Potom až se srovnáš se sebou a najdeš sílu, lásku, sebevědomí přijde ti do života muž, který tě bude milovat a nosit na rukách.
Držím palce Mel.

Datum: 17.01.2015

Vložil: monika

Titulek: psychicke týrání

Ahoj, mám dotaz. Můj manžel (jsme spolu 24, 5 roku, dcery 23 a 18) me začal hodně omezovat, co se tyka me rodiny i kamarádů. On se se svými rodiči ani sestrou nestyka, pohadali se. Začíná ovlivňovat celou rodinu tím, ze si naplanuje jen svoje aktivity a všichni se musíme podřídit. Něco koupi do domácnosti a neustale predhazuje, ze je to jeho. Mám ho rada, ale vím, že tohle dál nevydržím.Co s tim, poradite mi?

Datum: 27.01.2015

Vložil: Melinda

Titulek: Re: psychicke týrání

Ahoj Moni,
mám z toho pocit, že manžel svým způsobem trpí tím, že se rozhádal s příbuznými a chybí mu sestra i rodiče. Ale ješitnost a ego mu zase brání se usmířit, omluvit atd. Takže nyní vyžaduje pozornost a obdiv a poslušnost od vás. Je to způsob tyranie.
Není to dobré řešní, ale on to asi jinak neumí, což ho neomlouvá ale neumí se strovnat se svými emocemi a tak si vše vylévá na druhých.
Rozhodně bych se nepodřizovala, ale všechny aktivity bych v kruhu rodiny prodiskutovala. Komu jak to vyhovuje - koho co baví a nebaví a pokusila se najít nějaký kompromis. Dala bych najevo, že zrovna dnes nemám čas nebo náladu na jeho plány a jestli chce abych dělala něco s odporem a z donucení že ON to zrovna tak chce, tak vnímám, že mu žáleží jen a sobecky na sobě a nejde mu o blaho celé rodiny. Pokud by se mi do jeho aktivit nechtělo - nenechala bych se nutit. Situace se může vyhrotit, může se cítit dotčený, nebo jinak se to může zvrtnout, ale to nelze nyní řešit, to se dá řešit až nastane další vývoj situace. Řekni mu to na rovinu: " mám tě ráda, chci být s tebou, ale volný čas budeme plánovat spolu a jednou to bude podle mě a jednou podle tebe"
...."Nenechám se nutit do něčeho co prostě dělat nechci.
Já tě také nenutím -aby jsi pletl teplé ponožky na zimu a ty mě nenuť do ..... "
Můžeme najít něco co se bude líbit nám oběma, nebo si každý bude svůj volný čas trávit podle sebe.
Hodně štěstí.
Mel.

Datum: 14.01.2015

Vložil: Milena

Titulek: psichicke tyrani

ahoj uz je to tyden co jsem utekla ze vztahu ktery trvala skoro tri roky,nesmela jsem bez hlaseni nikam chodit,nesmela jsem se bavit zrodiniu,prohlizel mi vypisi hovoru...neustale mi telefon z prace i 30 denne...vse jsem podle nej delala spatne...nedaval mi poradne penize...atd je toho hodne,ale musim rict misto toho abych mela radost tak se furt citim jako v izolaci...je to takove zvlastni...nemam zadne sebevedomi furt mam strach atd...mate to take nekdo tak??

Datum: 27.01.2015

Vložil: Melinda

Titulek: Re: psichicke tyrani

Milenko, ještě to doznívá, zanechalo to týrání ve tvé duši stopu. Každý se tím vyrovná jinak rychle, někdo má následky po týrání celý život někde v hloubce skryté a ty pak vyskočí, kdykoliv. Dá se to ale napravit - prací na sobě.
Takže dej tomu čas, rozhodně nehledej nyní žádný vztah, pomalu pracuj na sobě na své sebeúctě, měj se ráda, postav se strachu čelem. Pokud nevíš jak - je spousta různých kurzů a seminářů, nebo i článků a videa na netu, kde načerpáč informace, jak se mít ráda, jak posílit sebevědomí, jak být žena Bohyně v harmonii.
Medituj, choď hodně ven, najdi si koníčky a věnuj se jen své duši a tělu - rozmazluj se, běž na masáž, kosmetiku, zaplavat si zacvičit si, je toho mnoho co můžeš dělat pro sebe svou bolavou duši , zraněné dítě v sobě a poníženou ženu. Dej se dohromady - nejsi sama kdo se takto cítí, ale pouč se z chyb že sis to nechala líbit a nevážila si sebe.
Měj se ráda!!! Sebevědomí přijde a není se čeho bát - to také brzo pocítíš.
Hodně štěstí.
Mel.

Datum: 03.01.2015

Vložil: Jana

Titulek: Je to psychické týrání

Dobrý den, manžel si našel milenku. Začali mi chodit SMS a e-mali. Během více jak 30 leteho manželství se to stalo již několikrát. Ale když byly děti malé, tak jsem vstala a začala znovu. Dnes jsem se z toho zhroutila a vyhledla jsem pomoc u psychiatra. Čekací doba je však více jak měsí.Také mě kdysi dávn i zbyl. V součsné době, když přijdu domu, tak stačí, kdy prohonese jedno slovo o kterém ví, že mě nakopne a vzniknouhou. hádky. Také jsem se pokusila o sebevraždu, ale mé dospělé děti mi pomohly. Samozřejmě, že v takovéto úzkosti a depresy jsem mu řekla něco co bych nikdy neřekla a on to využívá proti mě. Když jsem se zeptella zda se chce rozvést odpověděl, že nyní neví, ať s ním nemluvím aspoň měsí a pak se uvidí. Zakazuje mi navštěvovatkamarádky a také mi sebral klíčky od auta, chtěl na mě zavolat polici a záchranku. K našim hádkám zve i dospělé děti prý jako svědky, že jsem ty hádky vyvolala já. Mě to připadá, že mě chce psychycky zničit, aby mohl říci, že on nic to já. Jsem zoufalá, žiji v nejistotě a ještě se hlídata bát se, abych něco neřekla, jelikož by řekl -už zase zčínáš?. I svý matce a sestře řekl, že se prý semnou nedá mluvi, že jsen ho dostataečně nechválila a když se vrátil domů nedala jsem mu pusu... tu snad mohl dát i on mě. Jsem zoufaláA UŽ NEMOHU DÁL. Když řeknu, že jdu spát jinam, aby byl klid tak řekne už zase začínáš... tak se bojím i od něho odejít.

Datum: 27.01.2015

Vložil: Melinda

Titulek: Re: Je to psychické týrání

V takové atmosféře se žít nedá.
Odešla bych od něho. Rozvod se může řešit později a nemusíš u toho ani být, když si vezmeš právníka a zástupce.
Odejdi a nenech se úplně zničit. To je můj názor.
Tento vztah se již těžko vrátí do harmonie, lásky a pohody.
Tak to cítím a vnímám z tvých řádků.
Ovšem rozhodnutí je na tobě, na každém -
jak si usleleme tak si lehneme.
Každý strůjce svého štěstí.
Za svá rozhodnutí si neseme zodpovědnost.
Nehádej se, nereaguj, nenech se vytočit, začni řešit to- abys žila v pohodě. Ohlédni se za životem, rekapituluj, udělej čáru a změň to. Je to jen ve tvých rukách.
Asi tak
Hodně štěstí a klidu.
Mel.

Datum: 01.01.2015

Vložil: Martina

Titulek: Psychycké týrání

Jsem z přítelem rok a po třech měsících mi začal vyčítat jídlo které moje děti snědli a pak mi začal nadávat vyhrožuje mi že mě zničí všude mě hlídá přišla sem o plno přátel a děti co mají své rodiny to nevěděli až ted poslední dobou . Ted se bojí že si ublížím jsem na pokraji silBojím se ho .Nevím co mám dělat Martina
<< 2 | 3 | 4 | 5 | 6 >>

Přidat nový příspěvek