Myšlenky sebevraha (2)

Stojím na mostě a koukám vstříc smrti , do řeky. Má vůbec cenu zůstat tady? Na tom  bezcenném světě? Povzdechl si. Voda jako by ho volala k sobě: ,, Pojď nemá to cenu"! Když skočím stejně si toho nikdo nevšimne a jestli ano tak se stejně bude akorát radovat. Brzy si nikdo nevzpomene a každý zapomene. Děsilo ho to. Šel mu mráz po zádech. Kolem něj začal být mlha jakoby se sluneční paprsky nějak vyhýbali. Přišel ke mě jeden jediný kamarád ,sebevědomí, a já mu řekl: ,, asi to tak osud chtěl, smrt si pro mě přišla". Sebevědomí mu řeklo: ,, seš srab že to chceš skončit, prosím slez. Dobře chtěl sem slízt ale zklouzla se mi noha a už sem letěl do studené řeky!

Letěl do řeky......

Letěl vztříc smrti.....

Doletěl k smrti....

Smrt si ho vzala k sobě a už nepustila..

 

Autorka: KatjesStar