Bláznivé sny jedné bláznivé holky. (Lenka)

I. SKVOST

 

Utíkám lesem a padám, všude okolo jsou větve, které se mě snaží chytit, chtějí ze mě udělat jednu z nich, ale já nechci!!!! Už mám omotané nohy a chycená zápěstí, z posledních sil se snažím vyprostit, ale marně. Větve a kořeny drží příliš pevně a já cítím, že skoro nemohu dýchat. Najednou pociťuji obrovskou úlevu. Budím se sice celá zpocená, ale s pocitem blaha, když vím, že větve byly jen výplodem mé, bohužel, až příliš bujné fantazie. Mívám sny každou noc, ale tenhle byl jiný, byl reálný,připadal mi téměř skutečný a navíc povědomý.

Ke své smůle jsem se podívala na budík. zjistila jsem, že je půl páté ráno. Už mi zbývá jen půl hodiny, než se budu muset začít chystat do školy. Uvažuji, zda má cenu vracet se do toho snového pekla nebo by bylo lepší vstát. Nakonec zvítězila má lenost a já opět usnula…. 

Běžím lesem: všude okolo jsou vysoké stromy a větve. Klopýtám přes to, co lidé nechtějí, jako například plechovky, pneumatiky, lahve a spousty jiných odpadků. A znovu padám…..A najednou ležím u nádherného květu. Voní tak, až se mi z toho točí hlava. Vůně je téměř neuvěřitelná, už proto, že květ sám o sobě vypadá docela obyčejně, tedy krom toho, že je tak velký. Zvedám se a jdu po vydlážděné cestičce. Květin je stále více a jedna hezčí a voňavější, než druhá. Najednou se cesta rozšiřuje a tvoří velký kruh. Uprostřed něho, spatřuji obrovskou růži. Ne nadarmo se jí říká královna květin. Je nádherná, zcela rozvitá, ale zároveň vypadá, jako by právě vykvetla. jednoduše je naprosto úžasná. Její vůně mě naprosto omámila. Všímám si, že všechny květiny jsou natočeny směrem na ni. Zřejmě je královnou i v této nádherné říši. Zahrada nevypadá nijak rozlehle, avšak ani není malá. Myslím, že ji ale někdo udržuje, jelikož trávníčky jsou všechny krásně rovné. Skvostná zahrada, se skvostnými rostlinami, avšak jejich královna je skutečný klenot. Vůně se stupňuje a já cítím čerstvé ovoce a všímám si, že jedna z cestiček je zakončena železnou, tepanou brankou. Nemusím se ani dvakrát rozmýšlet a už branka skřípe po cestičce. Místo, kde se ocitám je ještě úchvatnější než zahrada. Tohle je jako v pohádce. Jsem v ohromném ovocném sadu. Pípá mi budík a najednou jsem vzhůru. Tenhle sen se mi líbil, byl úžasný, ale vůni cítím pořád. Jdu tedy do kuchyně, kde na stole leží plech s čerstvým a voňavým ovocným koláčem. U plechu leží vzkaz: Dobrou chuť přeje mamka. Lepší sen jsem si nemohla přát.