jsem vdaná 16 let a s manželem žiji již 23 let. Je to pekla posledních 15 let.
předtím jsme byli normální rodina. manžel pracoval kde se dalo a ve volném čase se věnoval dětem a rodině. Zlom nastal když začal podnikat a začalo se mu dařit. Radost z toho že nemusím počítat co koupím dětem a co jim dopřeji vystřídalo peklo v rodinném životě. Nevěnoval se dcerám je jim neustále něco kupoval a procházky vystřídaly návštěvy šopin parků.
Dcery z jej strany neznaly nic jen sliby které jsem plnila já, a rozkaz, příkaz.
Sliby že někam pojedou se většinou nekonaly. Brečely a tak jsem s nimi jela já a on si musel odpočinout. po našem návratu však nikdy nebyl doma. Milenky. Já byla VIP manželka no spíš služka, kuchařka, a když on chtěl tak vždy 100% milenka.
Jinak jen blbec, kráva co vidí trávu růst, plev z podlahy který mu překáží.
Snášela jsem to, posledních 5 let jsem ho přestala vnímat jen jsem přežívala vedle něj. Ale zato jsem se upla na dcery a s nimi si užívala, ve stejné míře jako on s milenkami. Ale jen do určité chvíle.
Ve chvíli kdy on chtěl odejít k milence a neměl k tomu důvod tak vyvolal třetí světovou válku v domácnosti. Podotýkám že o 95% jeho milenek jsem věděla. Takže jsem hned vytušila co se děje. a tak odešel. No po třech týdnech mu život s ní nevyhovoval a chtěl domů. JENŽE NEMEL KAM SE VRÁTIT. I dcery dostaly odvahu a řekly mu co si o něm myslí a že ho pod naší střechou nechtějí, já jsem několikanásobně použité zboží také nechtěla. žije sám a my se nemusíme bát něco říci a chodíme domů klidné. Dcery mně vždy držely nad vodou. jen se nesmíme bát že je neudržíme finančně nejsme hloupé i když jsme blondýny. Jsme Ženy Matky a ja už i podnikatelka. jsem na sebe konečně pyšná i když mi to trvalo pomalu dvacet let než jsem přišla na to že i já mám hrdost. NEBOJTE SE VŠE MÁ ŘEŠENÍ, I KDYŽ HO HNED NENÍ VIDĚT