Ahoj Moni,
mám z toho pocit, že manžel svým způsobem trpí tím, že se rozhádal s příbuznými a chybí mu sestra i rodiče. Ale ješitnost a ego mu zase brání se usmířit, omluvit atd. Takže nyní vyžaduje pozornost a obdiv a poslušnost od vás. Je to způsob tyranie.
Není to dobré řešní, ale on to asi jinak neumí, což ho neomlouvá ale neumí se strovnat se svými emocemi a tak si vše vylévá na druhých.
Rozhodně bych se nepodřizovala, ale všechny aktivity bych v kruhu rodiny prodiskutovala. Komu jak to vyhovuje - koho co baví a nebaví a pokusila se najít nějaký kompromis. Dala bych najevo, že zrovna dnes nemám čas nebo náladu na jeho plány a jestli chce abych dělala něco s odporem a z donucení že ON to zrovna tak chce, tak vnímám, že mu žáleží jen a sobecky na sobě a nejde mu o blaho celé rodiny. Pokud by se mi do jeho aktivit nechtělo - nenechala bych se nutit. Situace se může vyhrotit, může se cítit dotčený, nebo jinak se to může zvrtnout, ale to nelze nyní řešit, to se dá řešit až nastane další vývoj situace. Řekni mu to na rovinu: " mám tě ráda, chci být s tebou, ale volný čas budeme plánovat spolu a jednou to bude podle mě a jednou podle tebe"
...."Nenechám se nutit do něčeho co prostě dělat nechci.
Já tě také nenutím -aby jsi pletl teplé ponožky na zimu a ty mě nenuť do ..... "
Můžeme najít něco co se bude líbit nám oběma, nebo si každý bude svůj volný čas trávit podle sebe.
Hodně štěstí.
Mel.